"Must have" i přešlapy v naší dětské výbavičce

Se zájmem jsem si nedávno přečetla zkušenosti a postřehy blogerky Anety, autorky sympatického blogu Za málem, ohledně výbavičky pro miminko.

Maminka od maminky a miminko od miminka se sice liší, přesto se ale na některých doporučení víceméně shodnou. Totiž, že není potřeba pořizovat dopředu vše (existující/co měla vaše známá), ale naopak raději méně, protože to, co budete vy a vaše dítko skutečně potřebovat, se ukáže až časem. A rychle takovou věc sehnat bývá v současnosti lehčí než tu nevyužívanou udat dál.

Zde jsou moje tipy:

Syn zdědil spoustu věcí po synovci, především oblečení, takže ideální situace.

 

Další plán byl jasný: co  z oblečení nemám, to si ušiju. A nebyl marný. Skoro nic naštěstí nechybělo a těch pár praktických kousků jsem ušít zvládla. :-)

Ale samozřejmě jsem také neodolala a některé věci nakoupila. Některé předem, už v těhotenství "na slepo". Plná předsevzetí a odhodlání do té nejlepší a ekologické péče. Další později, když se zdálo, že se můžou hodit a vyřešit nám nějaký trabl. Bohužel byly některé z těchto věcí koupené úplně zbytečně.

Nebylo nezbytně nutné:

Například látkové pleny, ke kterým jsem se navzdory plánům nakonec vůbec neodhodlala. Nebyly síly, netrefila jsem správnou velikost a nechtěla jsem hubeného syna, kterého také bolelo pravděpodobně často bříško, obalovat několika vrstvami látek a ztěžovat mu tak pohyb... Alespoň ty obyčejné bílé čtvercovky našly a nacházejí uplatnění i jinde.

Také těžce sháněný kšilt na mytí vlásků, u kterého se zdálo, že nám pomůže vyřešit tolik obávané mytí vlasů, si syn odmítl i jen zkusit dát na hlavu! :-D

Obešla bych se i bez přebalovací tašky. Koupila jsem si jen naprosto obyčejnou se dvěma kapsami, ale mezi svými kabelkami jsem našla později jednu, která by nejspíš účel splnila úplně stejně nebo i lépa.

Neosvědčila se nám ani žádná z ručních odsávaček a stejně jsme nakonec kupovali tu na vysavač. S mytím v darovaném mycím kyblíku jsme si nevěděli rady a dali přednost menší vaničce. Dětská váha, kterou jsme kupovali na rychlo novou a mrzí mě, že jsem jen o den později našla inzerát s ní od paní z vedleší čtvrti, se teď hodila třeba i na vážení balíčků do Zásilkovny. :-D

Kojící polštář mi na kojení také nevyhovoval, ale doteď slouží jako zábrana a můj polštář v postýlce. Asi klasika. :-)

I videochůvička se ukázala jako zbytečný luxus. V bytě bez zahrady i balkónu jsme pláč hned slyšeli a pádu dítěte z dospělácké postele stejně sama o sobě nezabrání.

Obešli jsme se ale bez monitoru dechu. Uklidnila mě tehdy ještě před porodem porodní asistentka v porodnici, když říkala, že pro zdravé donošené miminko není potřeba. A moje roztržitá povaha si s takovou technikou moc nerozumí, tak by byly plané poplachy nebo nezapnutí nejspíš na denním pořádku a dříve nebo později bych jeho používání stejně vzdala... :-)

Moji skvělí pomocníci:

Naopak dobrou investicí byla nosítka a taška na kolečkách pro cestování s nosítkem.

Dalším skvělým pomocníkem je protiskluzová podložka do vany, zejména pro pohyblivábatolata a sprchování.

Dobrou investicí bylo i malé světýlko na noc. Svítila jsem si s ním už v porodnici a později ho věnovala těhotné kamarádce. Teď by se mi hodilo nějaké podobné s nastavením doby automatického vypnutí znovu, protože syn nechce usínat ve tmě a světlo, byť ze stolní lampičky, mi přijde zbytečně silné a navíc někdy při ní usneme oba a svítíme půl noci. :-( 

Velkou měkkou podložku na hraní a lezení jsme měli pořídit mnohem dříve, jak se v bytě s plovoucí podlahou osvěčila.

A kuchařku "Máma v kuchyni" jsem také měla sehnat o tři roky dříve, když jsem tápala, co dobrého vařit sobě i batoleti. Vaří se nám podle ní ale skvěle z našich oblíbených surovin i teď.

Co by se nám možná také hodilo. Třeba příště :-) 

Třeba houpátko/lehátko/sedátko nebo prostě chvilkové posezení v autosedačce doma by nám možná také dříve pomohlo, ale bála jsem se toho kvůli vývoji. Holt ustrašená prvomatka. :-D