Částečně to dávalo smysl: potřebovala jsem topy, se kterými se dalo snadno kojit, také chvíli trvalo než jsem shodila pár poporodních kil navíc oproti době před těhotenstvím.
Jenže mně se s novou rolí znelíbily i padnoucí a dříve oblíbené kousky oblečení. Nebylo by to nic divného, kdyby se jednalo třeba o boty na podpatku nebo další elegantní či příliš formální oděvy, které na pískoviště moc neužije. Já jsem se ale začala vyhýbat i oblečení jinak pohodlnému. Najednou mi přišlo příliš okoukané, nemódní, obnošené, hipsterské... Zkrátka v roli mámy chci působit už jinak než jako studentka v manšestru.
Dopadlo to tak, že jsem začala střídat jen malou část svého šatníku, která mi buď vyhovuje, nebo, zvlášť v případě zimního oblečení, nemám na výběr. A začala se pídit po svém aktuálním ideálním módním stylu!
Jak jsem už psala minule, užitečným vodítkem mi na této cestě byly texty Kamily Boudové na slou.cz, článek sympatické blogerky Terky a skvělá kniha Ady Bartlové Vše, co jste chtěli vědět o módě, která vyšla jako na zavolanou. Další užitečné tipy přinesl článek o šatníku na rodičovské Marcely Sobotové z blogu Žijeme minimalismem.
Díky těmto dámám jsem se zamyslela nad tím, jaké oblečení zůstalo mým oblíbeným a proč. Jaké mi vyhovují střihy, barvy, materiály, detaily... A včem se naopak necítím dobře, co nosit zkrátka neumím.
Kdo jsem a co vlastně dělám?
Na tyto téměř filozofické otázky odpovídám coby máma naprosto přízemně: jsem doma, chodím na hřiště, na krátké procházky i delší výlety, do města i do přírody; občas také na návštěvy, rodinná a přítelská setkání; speciálních příležitostí, ať už společenských, studijních či pracovních je pomálu, ale také by mě neměly zaskočit nepřipravenou tím spíš, že obíháním obchodů a shánění vhodného oblečení na poslední chvíli nechci trávit vzácný volný čas.
Dlouho jsem syna kojila i přes den, proto jsem potřebovala oblečení, které šlo snadno stáhnout nebo rozepnout. Investice do speciálního kojícího oblečení se mi kromě spodního prádla zdála vzhledem k tomu, že většinu času trávím doma, zbytečná.
Kvůli tomuto požadavku pro mě byly po dva roky zapovězeny dříve, včetně těhotenství, tolik oblíbené pletené šaty, šatovky nebo dlouhé vesty. Naopak jsem si oblíbila košile, košilové šaty, polotrika s hlubším rozepínáním, kardigany, rozepínací svetry a mikiny. Ušila jsem si zavinovací triko na psaní. A jen lituji, že jsem nenarazila dříve na svělý tip, jak jednoduše upravit pro kojení tílka se špagetovými ramínky (stačí ve předu nad látkou ramínko odstřihnout, ušít na něm kličku a na hruď přišít knoflíčky).
Šaty mně libé
Naopak stejně jako dřív nosím ráda úzké kalhoty, džíny i legíny. A mé tolik oblíbené vrstvené oblečení, i když teď trochu jinak - ne s vestami nebo tričky na dlouhých rukávech, ale volněji s rozepínáním vpředu. :-)
Svetry mně libé
Hříchy mého šatníku
Při důkladné prohlídce svého šatníku jsem si musela přiznat, že tam jsou věci buď pořízené neuváženě nebo nevhodné dary. Například proužkovaná košile, která se mi líbí pouze v kombinaci s jedním svetrem, ke kterému si ale stejně raději oblékám košili bílou. Nebo vlněné kalhoty se vzorem, které jdou jen stěží kombinovat s mým oblíbeným károvaným kabátkem.
Také jsem v něm objevila víc trendy oblečení než bych u sebe čekala. A mnoho tzv. hipsterského oblečení, které je už příliš obnošené a moc parády neudělá.
Co se mi tedy líbí? Jaký je můj styl?
Splývavost, vrstvení, praktičnost, snadná pratelnost, univerzálnost. Takové vlastnosti od oblečení nyní potřebuji.
Podle knihy Vše, co jste chtěli vědět o módy bych sobě libý styl zařadila někam k běžnému volnočasovému stylu, volnočasové eleganci či city chic. A někdy i hravý bláznivý colorblocking. :-)
Kromě toho se mi líbí na oblečení bohémské, romantické nebo etno prvky.
A nesmím zapomenout na vlastnoručně ušité a upcyklované!
Naopak se vůbec necítím dobře a neumím nosit oblečení s prvky mladé italské módy, glamour nebo
street style.
Naštěstí se mi budou hodit podobné kousky i do práce. možná se do ní nakonec budu muset vrátit mnohem dříve, než jsem si myslela.
Doufám, že si díky podobným sebezpytům časem zvýším svoji "módní inteligenci" a vytvořím "Malý efektivní šatník" tak, jak o tom hovoří módní návrhářka Kamila Vodochodská:
A svůj šatník zminimalizuji ke své spokojenosti. A třeba si pak nafotím i podobné portfolio jako Marcela Sobotová. Zatím si alespoň srovnám trička podle stylu tak, abych pro nové sáhla během tří vteřin, jak my matky potřebujeme. :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat